TRÉNINK: #4 PLAVÁNÍ

Po delší pauze se mrkneme na kategorii TRÉNINK a to rovnou do vody. Mnohokrát s Vámi řešíme vodu a to hlavně v první fázi před fyzickými testy k HZS. V oblasti kolem Ostravy jsme již mnohokrát poskytovali rady a osobní tréninky na bazéně a v neposlední řadě také musíme zmínit naše plavecké semináře. Nejlepší odměnou pro nás jsou úspěšně splněné testy a hlavně vysněný nástup k HZS. Pojďme si tedy projít další fázi tréninkového blogu a podívejme se na bazén.

Přípravu ve vodě bych rozdělil na dvě základní části co se týče hasičů a to na tyto dvě:

  • plaveckou
  • technickou a odbornou

Plavecká část, by se měla týkat Vašeho výkonu ve vodě po stránce plavecké. Důležité je říct si, že výkon provedený na bazénu, nejde vždy přenést například na rybník či jinou otevřenou vodu a to, že jste výborný plavec pod střechou ještě neznamená, že se nemůžete utopit po vypadnutí z raftu a podobně. Znalost vody a jejího pohybu by měla doplnit plavecké schopnosti. Ve výsledku jako příklad poslouží kurz divoké vody. Zde se kromě ovládání člunu či záchrany osob učí také číst voda. Učíte se kde se voda točí, kde vaří a kde se vrací. Pokud umíte přečíst takové místo a spojíte k tomu schopnost kvalitně plavat, jste schopni odříznout se od unášejícího středu řeky. Osobně jsem to zažil v Borovanech, kde jsem jako plavec dosáhl břehů snadněji a ladněji než hasič, který sice ví jak plavat, ovšem tuto schopnost nerozvíjí. Ve výsledku jsem byl schopen ušetřit až půlku energie na stejných úkolech.

Plavecká část se týká tréninku Vašeho plaveckého stylu a pilování chyb, které děláte. Obecně populace umí prsa a kraul a snaží se ve vodě pohybovat právě těmito styly. Obecně není nutnost převýchovy. Mnoho zájemců o práci u HZS se domnívá, že přeučit se například z prsou na kraula je posune o mnoho sekund. Výsledkem však bývá únava a tak nekvalitní provedení, že zůstat u prsou a pilovat techniku by vyšlo mnohokrát lépe. Není tedy třeba bát se pomalejšího stylu, s kvalitní přípravou a pilováním techniky jste schopni prsama plavat stejně rychle jako osoba neumějící rychlejší styl.

Plavecké tréninky by měly zahrnovat rozplavání, hlavní část ve které pilujete techniky, plavete objemy či sprintujete krátké tratě a vše doplníte vyplaváním. Jistě, zní to snadně ovšem plavání je velice individuální práce a proto není z naší strany tvořen ani tréninkový plán na plavání. Prostě by to nemělo smysl, případně by plány pokryly tak malou skupinu lidí, že by byly k ničemu. Každý kdo plave nebo ví jak na tom zhruba ve vodě je, si umí nastavit délky tratí a délku tréninku. V překladu: pokud je můj strop 300 m v kuse, nebude mé rozplavání 400 m v kuse.

 

Rozcvičení na suchu se nijak neliší od našich předchozích článků. Je potřeba rozehřát svaly a rozpohybovat kloubní spojení. Rozplavání by Vás mělo vnést do tréninku, přivést tělo na požadovanou teplotu práce a v neposlední řadě Vaše tělo seznámí s bazénem. Bazénů je všude hodně, každý bazén je však stavěn jinak a mění se tak rozdíly teplot, pohyb vody od břehu či vlny od jiných lidí. Jinak se plave na 25m  bazénu o 4 drahách a jinak na 50m bazénu o 8 drahách. V objemech se bavíme o větších vzdálenost plavaných v kuse bez přestávek. Přepočteno na trénink to bude například 4x200m, 3x500m a podobně. Pokud se bavíme o krátkých tratích, je to například 10x50m, 10x100m či ostré 25ky. Vše můžeme doplnit sériemi na techniku plavání. Za pomoci desky, bobku či piškotu plaveme pouze nohy, pouze ruce či doplníme změnu stylu jako je plavání prsou kde je: jeden záběr rukama + dva kopy nohama. Kombinací s prací plaveckého trenéra se můžou nováčci velice rychle posunout v prvních krocích překonávání špatné techniky. Reálně se naši svěřenci po opravě technik zlepšili o 30 sekund až minutu na 200m jedním stylem.

Technická a  odborná příprava v plavání by se dala přebrat na situace, které hasič může zaznamenat v práci během výjezdů. Bavíme se o potápění, tažení a vytažení závaží, záchranářský kraul s hlavou nad vodou či plavání se stíženými podmínkami. V přírodních podmínkách je to například plavání či přiblížení na otevřené vodě jako je rybník. Oproti vodě se plavec musí dívat nad vodu a kontrolovat směr. V případě záchrany se bavíme o záchranářském kraulu tedy provedení, kdy je hlava stále nad vodou.

 

Trénink v bazéně můžeme směřovat k vytahování puků, potápění se v hloubce a práci s vyrovnáváním tlaku v uších či podplaváváním překážek. Můžeme se také navzájem tahat záchranářskými technikami. V pokročilé fázi se do takových tréninků hodí plavání s ploutvemi či šnorchlem. Oblíbenou technikou záchranářů je například nasazení brýlí pod vodou s vyfouknutím vody a vyplaváním s čistými brýlemi.

Příklad

Trénink plavce s cílem zaplavat fyzické testy u HZS. Čas plavce na 200 m kraulem 3:50:

rozplavání 100-200 m
4x 50m kraulové nohy

4x50m kraulové ruce

100 m vyplavání

300 – 200 – 100 – 50 kraul se zrychlováním

4x 50 max. pod vodou zbytek doplavat

200 m volně vyplavat

5 min technika šipky s vyplaváním co nejdále

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *